Věty a příslový moravským nářečím
Si hlópé jak vidle podavky - Jsi velmi hloupý . 
Réduj" - Řiď! (auto)
Jdo zdechnót do hóští. - Jdu si odpočinout.
Jdo nastlat blechám. - Jdu si lehnout.
Zabijačka vjelki švjynto, na vařunke še pamjynto.
- Zabijačka je velký svátek, pamatuje se na vařonku (vařonka,
vařunka = tradiční těšínská kořalka). 
Z kond žes je? - Odkud jsi?
Gupi jak tři dni stary pies - úplně pitomý,
infantilní.
Blbé jak pumpička na saně. - Vůl jak anděl. -
Pomalejší člověk. 
Kera bije ? - Kolik je hodin ?
Kaj měškoš ? - Kde bydlíš ?
To mě dohřalo! - To mě naštvalo!
Vrtá se v tym jak študák v pitce! - Ohodnocení nešikovného
konání.
Vekenďaři - obyvatelé chat obecně
Čumí na to jak bagr na zmrzlou hlínu - Vůbec tomu
nerozumí, neví o co jde.
Jste blbý jak galoše číslo devět.- Vůbec tomu
nerozumí, neví o co jde.
| Debech já byl politikem, nejedl bech japka s mlikem. Mněl bech pjekné ótomobil, na trachtace bech v něm jezdil. Éroplánem bech se sfezl, debech za hranice lezl. |
Kdybych já byl politikem, nejedl bych brambory s mlékem. Měl bych pěkný automobil, na oslavy bych v něm jezdil. Letadlem bych letěl, kdybych jel do zahraničí. |
|
Du písknót švihadlo. - Jdu se vymočit.
Chlop je od chlompani i roba od robeni! - Chlap je na
chlastaní a baba na práci.
Čoči, čoči, fajo v čoni a cog foč. - Kouká (dívá
se), kouká, fajfku v hubě a vlak (je) pryč. (dle Jiřího
Krampola)
Dobre šmatlani minzi zymbami - Dobrou chuť.
Ťupat četynu (Frýdlant nad Ostr.) - klestit (svazovat)
chvojí
Po všetkém je hovno, enem po včelách je med. 
Když pece kula, tak hopnem na salinu a pres statl
pila s muklama a kocnama na prigl. - Kdyz sviti slunko,
tak skocime na salinu a jedeme pres mesto s holkama a
klukama na prehradu.
Ohni plevo, móka de... - Nezavazej.
Pomaly bo plat maly - Neni kam spěchat.
Nigdži něiděm - Nejdu tam.
Co se robi? Něvim bo sem děprem včil přišeu. Děje
se něco? Nevím, teď jsem přišel.
Ty chachare pjerunsky. - Ty zlý člověče (ty svině).
Čumí jak kocúr do bolavé řiti. - Dívá se moc zvědavě.
Něrob alotrija! - Nedělej
hlouposti!
Děvucha bez břucha je
jak kastrol bez ucha. - Hubená dívka není k ničemu.
Z kama si? - Odkud jsi? 
Říkanka z Horňácka:
Když sem šua, zakopua sem o kus skua,když sem to
zvihua, byua to tihua, tak sem s ňú švihua. - Když
jsme šla, zakopla jsem o kus skla, kdyz sem to zdvihla,
byla to cihla, tak sem s ní švihla.
Rýpeš sa v tem jak
chudobný v řiti - Špatně jíš.
Jak je Ti? - Jak se
jmenuješ (křestní jméno) - používají starší když
se ptají dítěte nebo mladého člověka na křestní
jméno.
Mom Cie rod jak cyp. -
Miluji Tě.
Dlube v tym jak vrana v
kobylincach. - Nimrá se (v něčem).
Dat si kotel. - Dát si
panáka.
Takovo Ti ubalim az se
ti to kosavy votoci do zadu.
Dostanes takovou facku az se ti zuby otoci do zadu.
Tak ladijó nebo hrajó?
- O nepříjemném zvuku, často vysloveně
nerozpoznatelném - nebo šířeji o nějaké aktivitě,
která ne a ne pořádně začít, zejména když se na někoho
nebo něco čeká.
Chytré jak rabin. - Jakoby velmi chytrý, s odstínem určité
vyčuranosti nebo spíše mylné chytrystiky.
Žrali jak jaluvky. - Potichu popijeli tvrdši alkohol a
to v míře nemalé a tempu pomalém, leč vytrvalém.
Otravné jak hrča na bakuli. - Velmi silně otravný.
Blbé jak Župkuv vul. - Velmi hloupý.
Ja, to videli slepi v Brne. - Tomu se dá těžko uvěřit.
Idu do masařa, bo tam
maju fajnu jatru. Jdu k řezníkovi, protože tam má
dobrá játra.
Na Ostravsku se zásadně chodí do doktora (k doktorovi),
do učitela (k učiteli), do bazena ( na bazén), ....
krajkové vrezané -
krajkové dámské kalhotky typu "tango"
slova končící ice (lacice,
police) se na celé Moravě řeknou s koncovkou ica (lavica,
polica, děvčica) a v 5. pádě česky opice a moravsky
opico! 
Si blbý jak trojky
vidle v zádech. - Hloupý až to pěkné není.
Změna í na é u
podstatných jmen: psék, králék, rohlék (Tučapy a
okolí).
Změna koncovího í na u: oni jiju, oni říkaju.
Změna koncovího í
na ú: oni jijú, oni říkajú.
Změna koncovího í na ou nebo na ó: oni jijou (jijó ),
oni říkajou ( říkajó).
Pro Valašsko typické háčky
na konci všech infinitivů, např. byť, spať, běžať,
loziť, jesť, škemrať, piť, lúbať atd.
Kola bije. - Slunce (koule)
hodně svítí, nebe je bez mráčku.
Nahoře niť a dole lata
- solidni průjem
Že Ti dám po ďůře?
- Že dostaneš na prdel?
Ty si chuj jak lampa. -
Jsi blbý. Jsi hloupý.
Já ťa tak hergol pleštím
po téj čuni nevymáchanéj! - Já ti jednu ubalím přes
tu tvoji hubu nevymachanou!
kaj měškaš? - kde
bydlíš? (užívá se na Slezské Ostravě)
Či če hlupi titlu? -
Blbneš?
Nebudu se s tym prčit.
~ Nebudu se s tím párat.
Sedí hanák pod lavinó,
zahřívá se hořlavinó.
Chvíle je mu dlóhá,
z C2H5OH.
Poď na baňu. - Pojď
na panáka.
To by mě mohlo ohrát.
- Tam mě nedostanou, na to kácím, se*u na to.
bacha švestky ; pozor,
blíží se uniformovaní policisté
dostat mixnu ; dočkat se důkladné nakládačky (být
zbit)
jede tunel ; podvádí (tuneluje)
mastit kiby ; hrát karty
oplodnit kůřku ; zapálit cigaretu
rumpluje zoncna ; slunce pálí jako zběsilé
Dym jak cyp! Poradna
divocina.
Horňáci přísahajú
na slivovicu: "a já přece nic nepijem, enem to kořalčisko".
Dolňáci přísahajú na víno: "napij ty se rači
vína, to je lepší medecína".
Vuak sa hu. - Vlak se
rozjel.
Těžko napsat foneticky, důležité na tom je, že se někde
na Slovácku vyslovuje L jako U.
chynuc - jo chynym, ty chyněš, on (un) chyně ... význam hodit
Z kondž žeš
je? - Odkud jsi?
Ja ti dymnu.
Ja ti ubalim. - Vrazím ti facku.
Jebal to
kot, ser pes. - Kašlu na to, nechám to tak, je mi to
jedno.
Mory by mě
vzali. Šlak by mě trefil. - Je to neuvěřitelné,
jeden by z toho dostal infarkt, je to hrůza atd.
Chyň to do
podstola! - Dej to do zásuvky stolu!
kv (jako u
slov kvetina, svet, kvůli) se ve Slezsku vyslovuje jako
"kf", tedy kfjetina, sfjet, kfůli.
Seš blbé,
nebo vo kolika? - Jsi hloupý? - většinou s údivem,
nevěřícně
("vo kolika?" - v pův. významu "v kolik
hodin?")
Hej kamo
oplodni mi róru. - Hej kamaráde, zapal mi cigaretu.
Je po tym
drek. - Nic ti po tom není.
Dreka Starýho. - To je blbost.
Správný
Valach žije vždy NA Vsetíně, cestu DO Vsetína byste
hledali marně.
Je blby jak
ucho od demižóna. ...netřeba překládat...
6. pád obcí
končících na -ice.
česky: v -icích; moravsky: v -icách; slezsky: v -icach
Idem do
sklepa. - Jdu nakoupit.
KOPR -
kurevský odpor pracovnímu režimu - nechuť k práci
KOKU - kurevský odpor k učení
SAKO - stav absolutního kopru
HOSIP - hovno si pamatuju
LAHOSIP - lautr hovno si pamatuju
HOSIPIPI - hovno si pamatuje, i když si píše
MIMONAS - místo mozku nasráno, poslední fáze HOSIPu
HOMIMO - hovno místo mozku, poslední a neměnná fáze
Kdes utrh
to zabradli? - Kde jsi k ni prisel?
Je jak
pyrkenny mujžiš za džedžinum - Je jak slon v porcelánu.
Nedrbé se
v tem jak v nebožce. - Jez pořádně.
Pičo, o! -
Hele, koukej!
Jezdí s
kukabusem. - Je popelář.
Hevajtum šašejum.
- Tady tou cestou.
Vy giždi,
vy mi neučečeče! - Holomci, neutečete mi!
Džadku,
kaj o kyju? - Dědo, kam jdete s tou hůlkou?
Jadym zugym
do verku. - Jedu vlakem do továrny.
Nedělej si ze mě pšouka! - Nedělej si ze mě srandu!
Tý ozdoby
só na každym slópě! - Obdivuje ozdoby ve městě!
Iďa z
poua, slezu z koua, osvěží mňa Coca-Coua - Když jsem
šel z práce na poli, slezl jsem z kola a ten zbytek je
jasný... :-)
Ber sa brázdů
maškaro. - Táhni příšero.
Sme su tu
je. - Jsme tady. Jsme na místě.
Má oči
vyvalené jako vůl pod kopcem. - čumí jak tele na nové
vrata.
"-ický"
nebo "-ský" ? Ve Slezsku má
adjektivum (přídavné jméno) od obcí končících na
"-ice" koncovku "-ský". Např.
Ostravice - ostravský, Vítkovice - vítkovský,
Smilovice - smilovský, Pardubice - pardubský,
Blendovice - blendovský, Střebovice - střebovský, Škrochovice
- škrochovský, atd.
Rožni
latarňu, je tma jak v pytlu. - Rozsviť světlo, je tma
jako v pytli.
Dam Ti vpysk až se Ti cyp postaví. - Dám Ti přes hubu
až se ti zvedne přirození.
Le, ta ma ale dyňu. - Podívej, ta má ale velké pozadí.)
Kaj robiš? - Kde děláš /pracuješ/?
Ten teho namlati. - Ten toho napovídá.
Výrazy se používají ve Slezsku (hlavně na Opavsku)
Velé to vodo z vemévaného hrnca do nevemévaného hrnca. - Vylej tu vodu z vymytého hrnce do nevymytého hrnce.
Idu hodit
vyorek do keramiky - Jdu na WC na velkou stranu.
čí jsi je
; čí jsi
jak's je ; jak jsi
tys-je ; ty jsi
nech je vám Petr neb Pavel ; ať se jmenujete Petr či
Pavel
je z Ptení ; je z chudobného rodu
ne na žol jsou ; není jich líto
Nadávky geograficky podmíněné
Označující obyvatele specifického města
cajzl - Pražák (Brněnský hantec)
luft'ák - Pražák, obyvatel většího města, vyjíždějící do přírody
Označující obyvatele specifického regionu/státu
antek - Polák (sev. Morava)
avar - Mad'ar (sev. Morava)
čehún - Čech (na Slovensku, místy též na Moravě)
čobol - Slovák
dederon - obyvatel bývalé NDR - v originále DDR
ivan - Rus
kaštan - Rakušák (sev. Morava)
skopčák - obyvatel (západního) Německa
t'aman - Vietnamec (sev. Morava)
Nadávky nářeční
Brněnský hantec -ty baldo, dacane, jedličko, ksindle, ludro, platfusáku, šufte
Slezské a severomoravské -ty cype, chachare, dříšt'alo, gizde, gřuchu, hepo, hydro, kláro, obščimurku, pipino, ščure
Hanácké - ty hat'apo, mlspondo, nečačo, objedo, třaskhubo
čerpáno z Gustav pro jazik český
na Slezsku
- ve Slezsku
Skloňování
zájmena "ten":
1. p.: ten ; ten
2. p.: (bez) teho ; (bez) toho
3. p.: ; k temu ; (k) tomu
4. p.: teho; toho
5. p.:
6. p.: (o) tym; (o) tom
7. p: (s) tym ; (s) tím
Tvoření přípon
u ženských příjmení na Prajzsku:
místo přípony "-ová" se přidá "-ula".
Např.: Župková (česky) - Župkula (prajzsky)
Žídková (česky) - Židkula (prajzsky)
chťa - nechťa; chtě -
nechtě.
Un i. - On
jí.
Un id. - On jedl.
Un by baj aj id. - On by třeba i jedl. (Prajzsko+Ostravsko+Opavsko)
Má oči vyvalené jak
poslední ertepla ve sklepě. - Čumí jak tele na nové
vrata, nebo jak husa do flašky nebo jak sova z nudlí,
no prostě jako puk.
Hledí jak žaba z kyšky. -
Je značně překvapen. Díváš se jak blbec.
"Idu si kúpit to chuadné
na špiuce" - v některých obcích na Slovácku si
s těmito slovy odchází děti koupit nanuk.
Chceš do tej dyně? - To
stejné jak Chceš po čuni?
Jutro idym do doktora. - Zítra
jdu k lékaři.
Spojení : "šóstat
turkyň" neznamená na brněnsku sexuálně
uspokojovat dívku z Turecka, ale odslupkovávat (loupat)
kukuřičné klasy. Jen si vemte, kdyby Vám vaše babička
řekla - pojďte mi pomoc s tím šóstáním...
Mám bráchy (jednoho) a taky
mám bráchy (dva). Tzn. že slovo bratr
je slovo pomnožné.
í - jí (nejkratší moravské sloveso).
K výslovnosti: Na Hané se většinou
i, u vyslovuje jako e, o (bele sme a bodem). Toto e, o má
však zvláštní zabarvení, více otevřené, takže
když Hanák zařve na poli "Francko!!", je zřejmé,
jestli volá Františka (Francku!) nebo Františku (Francko!).
K Olomouci: Správně hanácky
je TEN Olomouc - s jedinou vyjímkou, a to jsou sami
obyvatelé Olomouce. Přestože v okolních dědinách se
jezdí do Olomóca, sami Olomoučáci jsou na název TEN
Olomouc velmi citliví.
Slova začínající na
"sh", tj. shodit,shánět, se na Moravě
vyslovují [zhodit, zhánět], zatímco v Čechách [schodit,schánět]
- je to poměrně velmi spolehlivé.
Kup ze dva ze tři rohlíky. - Kup dva nebo tři rohlíky.
Být blbý jak vagón tupých
bruslí. - Být značně jednodušší.
Má hubu jak šlajfířka. - Je ukřičený(á),
výřečný(á).
Čoči,
čoči a vlak mo hojede. - Chytá lelky. (kouká, a vlak
mu ujede).
Řvat jak kojálovské. -
Nadměrně křičet. Podle pověsti o kojálolovském,
který byl za své hříchy po smrti potrestán. (z dědin
Podomí, Krásensko, Senetářov a Vilémov).
Slovo "kopno" ("je kopno") sice obecně může znamenat pěkné počasí, ale je to jen velmi odvozený význam: "kopno" proto, že půda již není zamrzlá, ani není příliš suchá, lze ji tedy již kopat (je kopná), orat... často se používalo na jaře - už nastoupilo jarní počasí. Ale i "...loni bylo eště na vanoce kopno...".
Výsledek dlouhodobého zkoumání (od roku 1956) o jazykovém rozlišení hranice Moravy a Čech. Prakticky na 100% (vyjimka je město Jihlava, kde tato hranice procházela kdysi městem) je rozdíl v prvním pádu množného čísla slova (bohužel nepsatelné vždy v úplnosti -pozor ať teď čtou jen muži) p..a - Moravák vždy uvede e a Čech i.
sodovka = limonáda (jakákoliv
sladká - ochucená Mattonka až CocaCola)
sifon = sodovka (pouze neochucené pití - perlivé i
neperlivé)
jak
svatý plazoň - o někom, kdo je s rozepnutým
kabátem -
jak krávě z vola vytáhlé - pokrčené
(pomačkané) oblečení -
Nejkratší
věta ve Slezsku - na "Prajzské": Un i.
- On jí.
Nejkratší souvětí: Le, un i. -
Koukej (hele), on jí.
Pokémon
- moravsky dotaz na podobu dítěte Po kém on
je? -
Si
blbé jak troky! - co k tomu dodat :-)
A něco extra z Tesca: Mochus atomizer prodává se to jako voňavka nebo co...
Kde se používá?
| Podluží |
Slovácko |
Brno |
| Haná |
Valašsko |
Lašsko |
Komentáře
Přehled komentářů
vy buzeranti vymrdaní polibte mi prdel.mother fucker pičusové
pičoviny
(gupi, 25. 2. 2008 8:34)