Věty a příslový moravským nářečím

Si hlópé jak vidle podavky - Jsi velmi hloupý .
Réduj" - Řiď! (auto)
Jdo zdechnót do hóští. - Jdu si odpočinout.
Jdo nastlat blechám. - Jdu si lehnout.

---

Zabijačka vjelki švjynto, na vařunke še pamjynto. - Zabijačka je velký svátek, pamatuje se na vařonku (vařonka, vařunka = tradiční těšínská kořalka).

---

Z kond žes je? - Odkud jsi?
Gupi jak tři dni stary pies - úplně pitomý, infantilní.

---

Blbé jak pumpička na saně. - Vůl jak anděl. - Pomalejší člověk.

---

Kera bije ? - Kolik je hodin ?
Kaj měškoš ? - Kde bydlíš ?
To mě dohřalo! - To mě naštvalo!
Vrtá se v tym jak študák v pitce! - Ohodnocení nešikovného konání.
Vekenďaři - obyvatelé chat obecně

---

Čumí na to jak bagr na zmrzlou hlínu - Vůbec tomu nerozumí, neví o co jde.
Jste blbý jak galoše číslo devět.- Vůbec tomu nerozumí, neví o co jde.

---

---

Du písknót švihadlo. - Jdu se vymočit.

---

Chlop je od chlompani i roba od robeni! - Chlap je na chlastaní a baba na práci.

---

Čoči, čoči, fajo v čoni a cog foč. - Kouká (dívá se), kouká, fajfku v hubě a vlak (je) pryč. (dle Jiřího Krampola)

---

Dobre šmatlani minzi zymbami - Dobrou chuť.

---

Ťupat četynu (Frýdlant nad Ostr.) - klestit (svazovat) chvojí

---

Po všetkém je hovno, enem po včelách je med.

---

Když pece kula, tak hopnem na salinu a pres statl pila s muklama a kocnama na prigl. - Kdyz sviti slunko, tak skocime na salinu a jedeme pres mesto s holkama a klukama na prehradu.

---

Ohni plevo, móka de... - Nezavazej.

---

Pomaly bo plat maly - Neni kam spěchat.
Nigdži něiděm - Nejdu tam.
Co se robi? Něvim bo sem děprem včil přišeu. Děje se něco? Nevím, teď jsem přišel.
Ty chachare pjerunsky. - Ty zlý člověče (ty svině).

---

Čumí jak kocúr do bolavé řiti. - Dívá se moc zvědavě.

---

Něrob alotrija! - Nedělej hlouposti!

---

Děvucha bez břucha je jak kastrol bez ucha. - Hubená dívka není k ničemu.

---

Z kama si? - Odkud jsi?

---

Říkanka z Horňácka:
Když sem šua, zakopua sem o kus skua,když sem to zvihua, byua to tihua, tak sem s ňú švihua. - Když jsme šla, zakopla jsem o kus skla, kdyz sem to zdvihla, byla to cihla, tak sem s ní švihla.

---

Rýpeš sa v tem jak chudobný v řiti - Špatně jíš.

---

Jak je Ti? - Jak se jmenuješ (křestní jméno) - používají starší když se ptají dítěte nebo mladého člověka na křestní jméno.

---

Mom Cie rod jak cyp. - Miluji Tě.

---

Dlube v tym jak vrana v kobylincach. - Nimrá se (v něčem).

---

Dat si kotel. - Dát si panáka.

---

Takovo Ti ubalim az se ti to kosavy votoci do zadu.
Dostanes takovou facku az se ti zuby otoci do zadu.

---

Tak ladijó nebo hrajó? - O nepříjemném zvuku, často vysloveně nerozpoznatelném - nebo šířeji o nějaké aktivitě, která ne a ne pořádně začít, zejména když se na někoho nebo něco čeká.
Chytré jak rabin. - Jakoby velmi chytrý, s odstínem určité vyčuranosti nebo spíše mylné chytrystiky.
Žrali jak jaluvky. - Potichu popijeli tvrdši alkohol a to v míře nemalé a tempu pomalém, leč vytrvalém.
Otravné jak hrča na bakuli. - Velmi silně otravný.
Blbé jak Župkuv vul. - Velmi hloupý.
Ja, to videli slepi v Brne. - Tomu se dá těžko uvěřit.

---

Idu do masařa, bo tam maju fajnu jatru. Jdu k řezníkovi, protože tam má dobrá játra.
Na Ostravsku se zásadně chodí do doktora (k doktorovi), do učitela (k učiteli), do bazena ( na bazén), ....

---

krajkové vrezané - krajkové dámské kalhotky typu "tango"

---

slova končící ice (lacice, police) se na celé Moravě řeknou s koncovkou ica (lavica, polica, děvčica) a v 5. pádě česky opice a moravsky opico!

---

Si blbý jak trojky vidle v zádech. - Hloupý až to pěkné není.

---

Změna í na é u podstatných jmen: psék, králék, rohlék (Tučapy a okolí).
Změna koncovího í na u: oni jiju, oni říkaju.
Změna koncovího í na ú: oni jijú, oni říkajú.
Změna koncovího í na ou nebo na ó: oni jijou (jijó ), oni říkajou ( říkajó).

---

Pro Valašsko typické háčky na konci všech infinitivů, např. byť, spať, běžať, loziť, jesť, škemrať, piť, lúbať atd.

---

Kola bije. - Slunce (koule) hodně svítí, nebe je bez mráčku.

---

Nahoře niť a dole lata - solidni průjem

---

Že Ti dám po ďůře? - Že dostaneš na prdel?

---

Ty si chuj jak lampa. - Jsi blbý. Jsi hloupý.

---

Já ťa tak hergol pleštím po téj čuni nevymáchanéj! - Já ti jednu ubalím přes tu tvoji hubu nevymachanou!

---

kaj měškaš? - kde bydlíš? (užívá se na Slezské Ostravě)

---

Či če hlupi titlu? - Blbneš?

---

Nebudu se s tym prčit. ~ Nebudu se s tím párat.

Sedí hanák pod lavinó,
zahřívá se hořlavinó.
Chvíle je mu dlóhá,
z C2H5OH.

---

Poď na baňu. - Pojď na panáka.

---

To by mě mohlo ohrát. - Tam mě nedostanou, na to kácím, se*u na to.

---

bacha švestky ; pozor, blíží se uniformovaní policisté
dostat mixnu ; dočkat se důkladné nakládačky (být zbit)
jede tunel ; podvádí (tuneluje)
mastit kiby ; hrát karty
oplodnit kůřku ; zapálit cigaretu
rumpluje zoncna ; slunce pálí jako zběsilé

---

Dym jak cyp! Poradna divocina.

---

Horňáci přísahajú na slivovicu: "a já přece nic nepijem, enem to kořalčisko".
Dolňáci přísahajú na víno: "napij ty se rači vína, to je lepší medecína".

---

Vuak sa hu. - Vlak se rozjel.
Těžko napsat foneticky, důležité na tom je, že se někde na Slovácku vyslovuje L jako U.

---

chynuc - jo chynym, ty chyněš, on (un) chyně ... význam hodit

---

Z kondž žeš je? - Odkud jsi?

---

Ja ti dymnu. Ja ti ubalim. - Vrazím ti facku.

---

Jebal to kot, ser pes. - Kašlu na to, nechám to tak, je mi to jedno.

---

Mory by mě vzali. Šlak by mě trefil. - Je to neuvěřitelné, jeden by z toho dostal infarkt, je to hrůza atd.

---

Chyň to do podstola! - Dej to do zásuvky stolu!

---

kv (jako u slov kvetina, svet, kvůli) se ve Slezsku vyslovuje jako "kf", tedy kfjetina, sfjet, kfůli.

---

Seš blbé, nebo vo kolika? - Jsi hloupý? - většinou s údivem, nevěřícně
("vo kolika?" - v pův. významu "v kolik hodin?")

---

Hej kamo oplodni mi róru. - Hej kamaráde, zapal mi cigaretu.

---

Je po tym drek. - Nic ti po tom není.
Dreka Starýho. - To je blbost.

---

Správný Valach žije vždy NA Vsetíně, cestu DO Vsetína byste hledali marně.

---

Je blby jak ucho od demižóna. ...netřeba překládat...

---

6. pád obcí končících na -ice.
česky: v -icích; moravsky: v -icách; slezsky: v -icach

---

Idem do sklepa. - Jdu nakoupit.

---

KOPR - kurevský odpor pracovnímu režimu - nechuť k práci
KOKU - kurevský odpor k učení
SAKO - stav absolutního kopru
HOSIP - hovno si pamatuju
LAHOSIP - lautr hovno si pamatuju
HOSIPIPI - hovno si pamatuje, i když si píše
MIMONAS - místo mozku nasráno, poslední fáze HOSIPu
HOMIMO - hovno místo mozku, poslední a neměnná fáze

---

Kdes utrh to zabradli? - Kde jsi k ni prisel?

---

Je jak pyrkenny mujžiš za džedžinum - Je jak slon v porcelánu.

---

Nedrbé se v tem jak v nebožce. - Jez pořádně.

---

Pičo, o! - Hele, koukej!

---

Jezdí s kukabusem. - Je popelář.

---

Hevajtum šašejum. - Tady tou cestou.

---

Vy giždi, vy mi neučečeče! - Holomci, neutečete mi!

---

Džadku, kaj o kyju? - Dědo, kam jdete s tou hůlkou?

---

Jadym zugym do verku. - Jedu vlakem do továrny.

---

Nedělej si ze mě pšouka! - Nedělej si ze mě srandu!

---

Tý ozdoby só na každym slópě! - Obdivuje ozdoby ve městě!

---

Iďa z poua, slezu z koua, osvěží mňa Coca-Coua - Když jsem šel z práce na poli, slezl jsem z kola a ten zbytek je jasný... :-)

---

Ber sa brázdů maškaro. - Táhni příšero.

---

Sme su tu je. - Jsme tady. Jsme na místě.

---

Má oči vyvalené jako vůl pod kopcem. - čumí jak tele na nové vrata.

---

"-ický" nebo "-ský" ? Ve Slezsku má adjektivum (přídavné jméno) od obcí končících na "-ice" koncovku "-ský". Např. Ostravice - ostravský, Vítkovice - vítkovský, Smilovice - smilovský, Pardubice - pardubský, Blendovice - blendovský, Střebovice - střebovský, Škrochovice - škrochovský, atd.

---

Rožni latarňu, je tma jak v pytlu. - Rozsviť světlo, je tma jako v pytli.
Dam Ti vpysk až se Ti cyp postaví. - Dám Ti přes hubu až se ti zvedne přirození.
Le, ta ma ale dyňu. - Podívej, ta má ale velké pozadí.)
Kaj robiš? - Kde děláš /pracuješ/?
Ten teho namlati. - Ten toho napovídá.
Výrazy se používají ve Slezsku (hlavně na Opavsku)

---

Velé to vodo z vemévaného hrnca do nevemévaného hrnca. - Vylej tu vodu z vymytého hrnce do nevymytého hrnce.

---

Idu hodit vyorek do keramiky - Jdu na WC na velkou stranu.

---

čí jsi je ; čí jsi
jak's je ; jak jsi
tys-je ; ty jsi
nech je vám Petr neb Pavel ; ať se jmenujete Petr či Pavel
je z Ptení ; je z chudobného rodu
ne na žol jsou ; není jich líto

---

Nadávky geograficky podmíněné

Označující obyvatele specifického města

cajzl - Pražák (Brněnský hantec)
luft'ák - Pražák, obyvatel většího města, vyjíždějící do přírody

Označující obyvatele specifického regionu/státu

antek - Polák (sev. Morava)
avar - Mad'ar (sev. Morava)
čehún - Čech (na Slovensku, místy též na Moravě)
čobol - Slovák
dederon - obyvatel bývalé NDR - v originále DDR
ivan - Rus
kaštan - Rakušák (sev. Morava)
skopčák - obyvatel (západního) Německa
t'aman - Vietnamec (sev. Morava)

Nadávky nářeční

Brněnský hantec -ty baldo, dacane, jedličko, ksindle, ludro, platfusáku, šufte
Slezské a severomoravské -ty cype, chachare, dříšt'alo, gizde, gřuchu, hepo, hydro, kláro, obščimurku, pipino, ščure
Hanácké - ty hat'apo, mlspondo, nečačo, objedo, třaskhubo

čerpáno z Gustav pro jazik český

---

na Slezsku - ve Slezsku

---

Skloňování zájmena "ten":

1. p.: ten ; ten
2. p.: (bez) teho ; (bez) toho
3. p.: ; k temu ; (k) tomu
4. p.: teho; toho
5. p.:
6. p.: (o) tym; (o) tom
7. p: (s) tym ; (s) tím

---

Tvoření přípon u ženských příjmení na Prajzsku:

místo přípony "-ová" se přidá "-ula".
Např.: Župková (česky) - Župkula (prajzsky)
Žídková (česky) - Židkula (prajzsky)

---

chťa - nechťa; chtě - nechtě.

---

Un i. - On jí.
Un id. - On jedl.
Un by baj aj id. - On by třeba i jedl. (Prajzsko+Ostravsko+Opavsko)

---

Má oči vyvalené jak poslední ertepla ve sklepě. - Čumí jak tele na nové vrata, nebo jak husa do flašky nebo jak sova z nudlí, no prostě jako puk.

---

Hledí jak žaba z kyšky. - Je značně překvapen. Díváš se jak blbec.

---

"Idu si kúpit to chuadné na špiuce" - v některých obcích na Slovácku si s těmito slovy odchází děti koupit nanuk.

---

Chceš do tej dyně? - To stejné jak Chceš po čuni?

---

Jutro idym do doktora. - Zítra jdu k lékaři.

---

Spojení : "šóstat turkyň" neznamená na brněnsku sexuálně uspokojovat dívku z Turecka, ale odslupkovávat (loupat) kukuřičné klasy. Jen si vemte, kdyby Vám vaše babička řekla - pojďte mi pomoc s tím šóstáním...

---

Mám bráchy (jednoho) a taky mám bráchy (dva). Tzn. že slovo bratr je slovo pomnožné.

---

í - jí (nejkratší moravské sloveso).

---

K výslovnosti: Na Hané se většinou i, u vyslovuje jako e, o (bele sme a bodem). Toto e, o má však zvláštní zabarvení, více otevřené, takže když Hanák zařve na poli "Francko!!", je zřejmé, jestli volá Františka (Francku!) nebo Františku (Francko!).

---

K Olomouci: Správně hanácky je TEN Olomouc - s jedinou vyjímkou, a to jsou sami obyvatelé Olomouce. Přestože v okolních dědinách se jezdí do Olomóca, sami Olomoučáci jsou na název TEN Olomouc velmi citliví.

---

Slova začínající na "sh", tj. shodit,shánět, se na Moravě vyslovují [zhodit, zhánět], zatímco v Čechách [schodit,schánět] - je to poměrně velmi spolehlivé.

---

Kup ze dva ze tři rohlíky. - Kup dva nebo tři rohlíky.

---

Být blbý jak vagón tupých bruslí. - Být značně jednodušší.

---

Má hubu jak šlajfířka. - Je ukřičený(á), výřečný(á).

---

Čoči, čoči a vlak mo hojede. - Chytá lelky. (kouká, a vlak mu ujede).

---

Řvat jak kojálovské. - Nadměrně křičet. Podle pověsti o kojálolovském, který byl za své hříchy po smrti potrestán. (z dědin Podomí, Krásensko, Senetářov a Vilémov).

---

Slovo "kopno" ("je kopno") sice obecně může znamenat pěkné počasí, ale je to jen velmi odvozený význam: "kopno" proto, že půda již není zamrzlá, ani není příliš suchá, lze ji tedy již kopat (je kopná), orat... často se používalo na jaře - už nastoupilo jarní počasí. Ale i "...loni bylo eště na vanoce kopno...".

---

Výsledek dlouhodobého zkoumání (od roku 1956) o jazykovém rozlišení hranice Moravy a Čech. Prakticky na 100% (vyjimka je město Jihlava, kde tato hranice procházela kdysi městem) je rozdíl v prvním pádu množného čísla slova (bohužel nepsatelné vždy v úplnosti -pozor ať teď čtou jen muži) p..a - Moravák vždy uvede e a Čech i.

---

sodovka = limonáda (jakákoliv sladká - ochucená Mattonka až CocaCola)
sifon = sodovka (pouze neochucené pití - perlivé i neperlivé)

---

jak svatý plazoň - o někom, kdo je s rozepnutým kabátem -
jak krávě z vola vytáhlé - pokrčené (pomačkané) oblečení -

---

Nejkratší věta ve Slezsku - na "Prajzské": Un i. - On jí.
Nejkratší souvětí: Le, un i. - Koukej (hele), on jí.

---

Pokémon - moravsky dotaz na podobu dítěte Po kém on je? -

---

Si blbé jak troky! - co k tomu dodat :-)

---

A něco extra z Tesca: Mochus atomizer prodává se to jako voňavka nebo co...

---

Kde se používá?

Podluží	Slovácko	Brno
Haná	Valašsko	Lašsko